Jak a proč se starat o jizvu i několik let starou 

Jizva je pojivová tkáň, která se vytvoří po jakémkoliv poranění měkkých tkání. Ať už se jedná o kůži, podkoží, fascie, svaly nebo nervy či vnitřní orgány. Jizva může být červená, málo pohyblivá, hodně citlivá nebo naopak se ztracenou citlivostí, někdy svědí nebo pálí. Žádný z těchto projevů není fyziologický. Jizva je vlastně výsledek regenerace tkání, neměla by být téměř vidět ani vystupovat nad povrch nebo být naopak vtažená dovnitř. Na dotek by měla být hladká, bez hrbolků, měkká, posunlivá do všech směrů, a to nejen na povrchu ale i v hloubce.

Jizva původně po 2 císařských řezích, nyní 6 týdnů po sešití přímého břišního svalu pro diastázu a s ní související potíže

Pokud je jizva vystouplá nad okolní tkáň, ale nerozšiřuje se do stran mimo oblast původního poranění, jedná se o jizvu hypertrofickou. Pokud je vystouplá, červená a ještě se rozšiřuje do šířky, tak se jedná o jizvu keloidní, která může svědit či pálit. Atrofická jizva je naopak vtažená do kůže. 

Fyziologická jizva dozrává zhruba rok, někdy i roky dva. Postupem času se mění z červené na světlou, z tuhé tkáně se stává tkáň měkká a postupně se zlepšuje i její pohyblivost. Ne vždy to jde ale snadno. Je potřeba se o jizvu starat od samého začátku. Již na jizvu se stehy a krytou lze položit ruku a jen tuto oblast jemně prodýchat, pokud je to jizva na trupu, měkkými tkáněmi lehce pohoupat a přijmout jizvu za vlastní. Důležitá je i hygiena, tedy sprchování a důkladné sušení. 

1-2 dny po vyndání stehů můžeme začít pracovat se samotnou jizvou. Jizva je ze začátku křehká. Jizva v hloubce měkkých tkání se hojí zhruba 6 týdnů, do té doby pracujeme s jizvou šetrněji. Po vyndání stehů je vhodné navštívit fyzioterapeuta, který vám ukáže techniky na uvolňování jizvy i jejího okolí.

Neošetřená jizva nebo jizva, která se špatně hojí může způsobovat bolesti, které se promítají i na vzdálených místech. Nejčastěji to bývají jizvy po břišních či gynekologických operacích a obecně jizvy na trupu. Bolesti, tahy, tlaky nebo svědění se mohou projevit jak v místě jizvy a jejím blízkém okolí, tak i na druhé straně trupu, rameni nebo páteři. A to i několik let po vzniku jizvy. A i po takto dlouhé době můžeme jizvu a okolní měkké tkáně ošetřovat. Nejšetrnější způsob je plošně dlaní a prsty, měkkým pěnovým míčkem nebo třeba jen hlazením. Tkáně uvolňujeme do všech směrů, jizvu chceme mít pohyblivou i v její délce a vytahujeme ji třeba i do dálky směrem na povrch těla. 

Z pomůcek na uvolňování jizvy i okolních tkání lze použít tenisák nebo roller.  Na jizvu můžeme lepit kineziotape nebo silikonové pásky pro zvláčnění jizvy. Z fyzikální terapie lze využít laser při komplikovaném hojení či jizvu s infektem, biolampu nebo kombinovanou terapii elektroterapie a ultrazvuku. Pro zvláčnění jizvy lze využít masti, kterých je k dispozici nespočet.

Jizva, ať už je jakkoliv velká nebo kdekoliv na těle, by měla být světlá, měkká, posunlivá, bez bolesti, pálení či svědění.